Černé skládky se hříšníkům nevyplatí
Nic se nemnoží rychleji než odpad a nepotřebné věci. Na druhou stranu se jich lze velice snadno, levně a hlavně legálně zbavit. Na výběr je hned z několika možností…
Na bioodpad a slouží velkoobjemové kontejnery, nepotřebné oblečení patří do nových kontejnerů na textil, kterých je nyní v Břeclavi 24, tříděný odpad vhodíme do barevně rozlišených nádob a komunální odpad patří do popelnic. Vše ostatní bychom měli odložit do sběrného svora (suť, nábytek, elektroodpad apod.) Ale pozor! Sem patří i tříděný nebo komunální odpad, který se nevejde do nádob k tomu určených!
V souvislosti s pandemii a následnému „houm ofisu“ byla omezena i provozní doba sběrného dvoru. To mělo za následek i navýšení počtu černých skládek, neboť mnozí obyvatelé si to vyložili po svém – vše co patří do sběrného dvoru, odložili tam, kam je napadlo.
Skládky nejčastěji vznikají buď v okrajových lokalitách města (snadná dostupnost, domnělá anonymita přestupce, který si bláhově myslí, že ho nikdo nevidí), nebo naopak v nejhustěji osídlených částech jako jsou sídliště.
Právě zde a u velkoobjemových kontejnerů zaznamenali strážníci černých skládek nejvíce. Jak už je zmíněno výše, o přestupek se jedná i v případě, odložíme-li nepotřebou věc vedle nádoby z důvodu, že je zaplněna až po okraj. Pod heslem „však to někdo uklidí“, vznikaly z odložených věcí doslova hradby, které musely být následně odstraněny na náklady „města“. Pokud tedy nebyl vypátrán původce.
Kromě technických prostředků tato místa nyní výrazně častěji kontrolují i strážníci a v případě zjištění takového jednání, nekompromisně konají. Pokud by se přece jen někomu zdálo jednodušší odložit odpad mimo místa k tomu určená, musí počítat s tím, že by se mu jeho činnost mohla podstatně prodražit, neboť novelou zákona o odpadech se novelizovaly i finanční částky s tímto jednáním spojené.
L. Rigó
